Shrnutí

Výhled hospodářského růstu eurozóny je zastřen obchodním napětím a zvýšenou mírou nejistoty ve světě. Pro rok 2025 jako celek jsou tyto vlivy částečně vyrovnány silnější hospodářskou aktivitou v prvním čtvrtletí oproti očekáváním, což pravděpodobně odráží předzásobení dovozu v očekávání vyšších cel. Ve střednědobém horizontu by hospodářskou aktivitu měla podporovat nedávno oznámená nová fiskální opatření. Podle základní projekce by americká cla na zboží z EU, která byla zvýšena na 10 %, měla zůstat zavedena po celý horizont projekcí. Společně se zvýšenou mírou nejistoty spojenou s obchodní politikou a nedávným zhodnocením eura budou vyšší cla tlumit vývoz z eurozóny a investice a v menším rozsahu spotřebu. Naopak nové vládní výdaje na infrastrukturu a obranu zejména v Německu by měly od roku 2026 podpořit domácí poptávku v eurozóně. Celkově přetrvávají podmínky pro to, aby růst HDP v eurozóně v horizontu projekcí posílil. Postupné hospodářské oživení by měly podpořit zejména rostoucí reálné mzdy a zaměstnanost, méně restriktivní podmínky financování, které odrážejí především nedávná měnověpolitická rozhodnutí, a zotavení zahraniční poptávky později ve sledovaném období. Průměrné meziroční tempo růstu reálného HDP by mělo dosáhnout hodnoty 0,9 % v roce 2025, 1,1 % v roce 2026 a 1,3 % v roce 2027. V porovnání s makroekonomickými projekcemi z března 2025, které sestavili odborníci ECB, zůstává výhled růstu HDP pro rok 2025 beze změny, což oproti očekáváním odráží lepší aktuální data, u nichž se předpokládá, že budou do značné míry kompenzována vlivem napětí v obchodních vztazích a posilováním směnného kurzu eura. Obchodní napětí a silnější směnný kurz vedly k revizi růstu pro rok 2026 směrem dolů, zatímco růst pro rok 2027 zůstal nezměněn.^[1]

Zatímco celková inflace měřená harmonizovaným indexem spotřebitelských cen (HICP) pravděpodobně zůstane v blízké budoucnosti pod 2 %, očekává se, že se ve střednědobém horizontu vrátí k cíli. Předpokládá se, že inflace během roku 2025 klesne, v prvním čtvrtletí roku 2026 dosáhne nejnižší hodnoty 1,4 % a v roce 2027 se vrátí na 2,0 %. Pokles celkové inflace v roce 2025 by měl být částečně způsoben záporným růstem cen energií v důsledku nedávného poklesu cen ropy a velkoobchodních cen zemního plynu. Očekává se, že růst cen energií zůstane negativní až do roku 2027, kdy v souvislosti s novým systémem obchodování s emisemi (ETS2) vstoupí v platnost nová opatření ke zmírnění změny klimatu. Po dočasném nárůstu ve druhém čtvrtletí roku 2025 se očekává, že růst cen potravin v roce 2027 klesne na úroveň mírně nad 2 %. Inflace měřená HICP bez započtení energií a potravin (HICPX) by měla klesat v důsledku vývoje složky služeb, neboť dopady opožděných cenových úprav u některých položek odezní, mzdové tlaky ustupují a nižší ceny energií se promítají do cenového řetězce. Růst mezd by měl nadále klesat s tím, jak slábnou tlaky na vyrovnání minulých ztrát reálné mzdy. Spolu s oživením růstu produktivity by to mělo vést k výrazně pomalejšímu růstu jednotkových mzdových nákladů. Vnější cenové tlaky, které se promítají do dovozních cen, by měly zůstat mírné za předpokladu, že celní politika EU zůstane beze změny, přičemž určitý tlak na pokles by měl být způsoben silnějším eurem a poklesem cen energetických komodit v posledních měsících. V porovnání s projekcemi z března 2025 je výhled celkové inflace měřené HICP revidován směrem dolů pro rok 2025 i 2026 o 0,3 procentního bodu z důvodu předpokladu nižších cen energetických komodit a posílení eura, zatímco pro rok 2027 zůstává beze změny.

Pro ilustraci rizik souvisejících s americkými celními politikami a stávající vysokou nejistotou ohledně hospodářského výhledu eurozóny byly připraveny dva scénáře. Mírný scénář předpokládá odstranění dvoustranných cel mezi Spojenými státy a EU (tedy nulová cla) a rychlé snížení nejistoty obchodní politiky na úroveň před rokem 2018. Podle tohoto scénáře by byl růst v letech 2025–2026 o 0,3–0,4 procentního bodu silnější než v základním scénáři, zatímco inflace by byla v letech 2026–2027 nepatrně vyšší. Závažný scénář předpokládá další plošné zvýšení amerických cel (v souladu s oznámením tzv. „recipročních“ cel ve Spojených státech), symetrická odvetná opatření ze strany EU a trvale vyšší nejistotu v oblasti obchodní politiky. Podle tohoto scénáře by byl výhled růstu po celý horizont projekcí výrazně slabší, zatímco inflace by byla nižší – zejména v pozdější části horizontu projekcí. Podrobnosti o těchto scénářích jsou uvedeny v boxu 2.